Vzpomínky na Ú-ES-Á

Moje stará postel ty vado!

27.6. – 5.7. 2010

Tak zrovna sedim v posteli, co jsem v ní kdysi den co den spávala. Phyllis jí nechala přesně takovou jako tehdy – růžový květovaný povlečení, velký puntíkatý polštáře…nádhera. V noci jsem se do ní zabořila a spolu s peřinama mě pohltila i těžká nostalgie. Vzpoměla jsem si, jak jsem do toho polštáře občas brečela, že mě to tu sralo a stejskalo se mi a teď jsem se tomu tiše usmívala a nechávala se sladce unášet spánkem. Zdála se mi spousta věcí a je to prostě báječný. Phyllisin novej dům je obří! Má ohromnej vobejvák, úžasnou kuchyň, zahrádku vzadu a takovou tu typickou přední verandu, kde si ráno dáte kafe a sledujete sousedy, co zrovna dělaj. Celý tohle sousedství vypadá přesně jako to ze Zoufalejch manželek – modrý, žlutý nebo bílý domečky jako z krabičky, všude spousta kytek a sousedi, co projížděj kolem ve svejch hybridních autech, mávaj si…a pravděpodobně si u toho myslej něco o prdeli. Phyllis přemýšlí o tom, že by si znova vzala výměnnýho studenta, protože tu s ní teď bude bydlet Brian, takže by na to měli víc času. Myslim, že na toho studenta budu asi trochu žárlit. Celý příspěvek